Víte, že existuje více než 70 typů ženského genitálu?
Přestože tato oblast je normální součástí ženské anatomie, přestože je výskyt těchto vrozených anomálií poměrně častý a současná plastická chirurgie dokáže tento problém poměrně lehce vyřešit, stále je zákrok zvaný labioplastika částečně obestřen tajemstvím a opředen mýty. Zdá se, že již je načase tajemství odhalit a mýty vyvrátit. K tomu by také rád přispěl přední český plastický chirurg MUDr. Svatopluk Svoboda, bez jehož odborných znalostí a ochoty se o ně podělit by tento článek jen stěží vznikl. Navíc je jedním z odborníků nejzpůsobilejších - právě on s operacemi malých stydkých pysků u nás ve svém sanatoriu před deseti lety začal a s vynikajícími výsledky je provádí dodnes.
Dále od pochvy, blíž ke klitorisu, ale nikoliv na něm
Nejčastější příčinou, proč se některé ženy obávají nechat si odstranit ty neestetické převisy, které jim brání v nošení plavek, tang či znesnadňují návštěvu toalety, překážejí při sportu i při sexu, je strach, že se při labioplastice hraje vabank o citlivost jejich nejintimnějších partií. Milé dámy, právě naopak. Obavy vašeho gynekologa, že vám příslušná úprava může způsobit poškození porodních cest, nejsou vůbec na místě. Vše se totiž odehrává v bezpečné vzdálenosti od poševního vchodu. Navíc elasticita pochvy i jejího okolí se během těhotenství v souvislosti s přípravou na porod přirozeně zvyšuje. Gynekoložka MUDr. Ivana Janečková z 1. kolínského sanatoria, kde se na tento druh operací zaměřují, říká: „Ve své praxi jsem se již setkala s ženami, které podstoupily labioplastiku a jejich těhotenství i porod proběhly naprosto bez komplikací, nedošlo k žádnému poranění v operované oblasti stydkých pysků.“ Obavy sexuologů z narušení citlivosti následkem například poškození poštěváčku jsou pochopitelnější, ovšem skutečný odborník, provádějící labioplastiku, ovládá takovou techniku umístění řezů i šití, díky níž se i tyto obavy ukazují jako liché. Kromě toho sexuologové často zapomínají na fakt, že estetická úprava místa, za něž se dřív žena styděla, může významně pozvednout její sebevědomí a tak i navrátit radost z milostného života. Zvláště, když přečnívající pysky zakrývaly i samotný klitoris, čímž jeho citlivost snižovaly. Tento problém labioplastika odstraňuje také. Podle slov doktora Svobody udává až 80% pacientek po zákroku v tomto směru výrazné zlepšení a on sám k tomu dodává: “Kéž by se nějaký sexuolog přišel podívat na operaci, aby viděl, jak žena vypadá před ní a po ní.“
Ženská obřízka? Copak jsme v Africe?
Asi nejabsurdnější mýtus, který se v souvislosti s labioplastikou objevuje, a to i u některých odborníků, je spojování tohoto zákroku s jedním z nejodpornějších rituálních aktů, jaké kdy byly vykonávány na člověku – s ženskou obřízkou. Ta spočívá především v odstranění klitorisu a jejím účelem je zamezit ženě, aby cítila jakoukoliv rozkoš. Provádí se naprosto neodborně, za použití primitivních nástrojů, a je to čin velmi barbarský a krutý. Labioplastika oproti tomu ženě rozkoš navrací. Musí být ovšem provedena s maximální precizností a odborností. Důvodem, proč se tento zákrok dostal „do řečí“ spojováním s obřízkou, je fakt, že při ní jsou někdy děvčátkům odstraňovány i části malých stydkých pysků. Tím ale jakákoliv podobnost končí. Namísto brutálního odříznutí malých stydkých pysků – které se mimochodem občas provádělo v rámci gynekologického zákroku kdysi dávno i u nás – se odehraje jemná modelace, při níž se především hledí na umístění řezů. Jejich lokace je velmi důležitá proto, aby vzniklé jizvy nijak funkčně nevadily. Velmi zjednodušeně řečeno operace probíhá tak, že se příslušná „kůžička“ přehne, z její vnější strany se vyměří řez a po ubrání přebytku se zase ohne nazpět. Takže řez není zevnitř, ale zvenčí a jizva tak vznikne na vnější straně nebo ve žlábku mezi malým a velkým pyskem, kde by neměla ničemu bránit ani překážet. Na jejím umístění velmi záleží už proto, že u někoho se tvoří masivnější, jaksi „méně poddajné“ jizvy. „...Jizva je individuální záležitost, ale umístění jizvy se dá výrazně ovlivnit.“, komentuje to doktor Svoboda.
70 druhů „pivoněk“
Pokud si necháte vaši „pivoňku“ – jak je v taoistické tradici půvabně nazýván ženský genitál – upravit doktorem Svobodou, můžete si zvolit jednu z variant tvarů, do nichž se dá vymodelovat. Člověk by nevěřil, kolik nejrůznějších podob, více i méně vzhledných, může tato oblast mít, a jak složitý orgán to je. Možností úprav se nabízí více, včetně těch nejminucióznějších modelací nejjemnější kůžičky v okolí klitorisu. To ale vyžaduje už skutečně zkušenou ruku. Proto je při hledání operatéra na místě obezřetnost. Bohužel v současné době, kdy labioplastika získává popularitu, ji provádí stále více plastických chirurgů, ne vždy mají však dostatek potřebných znalostí a zkušeností. Špatné umístění jizev či vyměření je nejčastějším problémem. Opravování je pak velmi složité. Jak k tomu doktor Svoboda dodává: „Řezat do jizev je vždycky špatně. Někdy je ale oprava opravdu nezbytná.“
Na přerostlé pysky se šuplérou a metrem
Velmi důležité je také pečlivé vyměření. Zde se dostáváme k té choulostivější části celého procesu, před jejímž absolvováním by mohla některá stydlivější dáma zaváhat. Při úvodní konzultaci se pochopitelně lékař podívat musí, i když na pacientku nijak výrazně nesahá. Také z tohoto důvodu jeden z našich nejzkušenějších odborníků na labioplastiku přesvědčuje zájemkyně o zákrok, aby se daly operovat v celkové narkóze. Vhodně zvolená anestezie je zbaví nepříjemných pocitů, které mohou být spojeny s uvědomováním si toho, že si chirurg celou oblast detailně vyměřuje a zakresluje si přímo na tkáň jednotlivé náznaky pozdějších řezů. To vše je ale bezpodmínečně nutné k tomu, aby se vše povedlo tak, jak má. Celková anestézie je doporučována i proto, že lokální by znamenala aplikaci několika injekcí do jednoho z nejcitlivějších míst na ženském těle, což si jistě většina z nás ráda nechá ujít. Stejně tak by každý rozumný lékař měl pacientku hospitalizovat alespoň jednu noc po operaci. Vzhledem k tomu, jak je celá oblast prokrvená, může dojít ke krvácivým komplikacím v pooperačním období a ty se samozřejmě musí řešit okamžitě. Vykonávat tento zákrok jen ambulantně považuje MUDr. Svoboda za hazard. Doporučuje také mladým dívkám, majícím tento problém, aby vydržely a počkaly na operační řešení až po svých osmnáctých narozeninách – přibližně do té doby může být jejich tělo stále ve vývinu a je rozhodně lépe zasahovat až po jeho ukončení. Také rozhodnutí k této operaci musí učinit až žena plnoletá.
Malý zákrok – velká úleva
Když se labioplastika začínala v našich zemích před lety provádět, většina veřejnosti kroutila hlavou, „co si to ty ženské ještě nevymyslí“. Není ovšem divu, o vrozených anomáliích, stejně jako o deformacích následkem nedbalého sešití nástřihu hráze při porodu, se téměř nikde nepsalo ani nemluvilo. Tím méně o stovkách žen, jimž tato nepříjemnost kazila radost ze života. Je příjemné, že dnes se situace mění a dam, které se rozhodnou svůj problém řešit, přibývá. Labioplastika totiž opravdu není výmysl zpovykaných paniček, které nevědí co s penězi, ale operace ve většině případů nutná k tomu, aby se odstranilo nepohodlí a špatné pocity z vlastního těla. Každá žena má přece právo na to líbit se především sama sobě.
Článek vznikl s laskavou pomocí plastického chirurga MUDr. Svatopluka Svobody a gynekoložky MUDr. Ivany Janečkové
kristynka zaslal(a) v 13.8.2007 13:32: