Uvnitř zdravých žil se nacházejí chlopně, které umožňují krvi proudit jen jedním směrem a brání jejímu zpětnému toku. V okamžiku, kdy chlopně zeslábnou a nedovírají se, má krev možnost proudit i žilou zpět, hromadí se a celkový krevní průtok žíly se snižuje. Následkem jsou právě křečové žíly. Vznik křečových žil je podmíněn především geneticky a hormonálně. Jejich vznik může být ale způsoben i obezitou, dlouhým stáním, těhotenstvím či žilní trombózou – všechny tyto faktory totiž představují pro žíly abnormální zátěž. Varixy často trpí osoby, které většinu pracovní doby stojí (prodavači, učitelé…) a lidé, kteří se málo pohybují a necvičí. Riziko vzniku křečových žil vzrůstá rovněž při onemocnění jater nebo při poruchách krevního oběhu. Pokud se už křečové žíly jednou objeví, můžou na ně navázat další choroby, jako třeba chronická žilní nedostatečnost, záněty žil a v krajních případech i těžký ekzém a bércové vředy.
Křečové žíly se léčí většinou klasickým chirurgickým zákrokem pod celkovou narkózou, tzv. stripingem. Žíla se při něm nařízne v tříslech a u kotníků a speciálním „stripem“ (pruhem) se vytrhává z těla. Už jen podle popisu se jedná o operaci poměrně brutální, při které dochází k hojnému krvácení. Po takovéto operaci vás čeká hospitalizace, modřiny, jizvy po řezech a měsíce nošení stahovacích punčoch.O něco šetrnější je tzv. CHIVA metoda, pří které jsou odstraňovány pouze poškozené úseky žil. Zákrok se provádí zpravidla jen v lokálním znecitlivění a ambulantně.
Ovšem zdaleka necitlivější je ambulantní zákrok laserem. Při operaci se hlavní žilní kmen zevnitř zničí tzv. termokoagulací, neboli tepelným srážením. „Do křečové žíly malým vpichem či pouze 5 mm širokým naříznutím zavedeme vlákno diodového laseru,“ uvádí MUDr. Karel Novotný (cévní chirurg, Asklepion – Klinika a institut estetické medicíny). „Vlákno pak pod kontrolou ultrazvuku projede celou délkou žíly, kterou je nutné odstranit. Cestou zpátky se laser zapne a žílu svaří zevnitř. Žíla se smrští a tělo ji samo vstřebá. Nedochází k žádnému rozlití krve do okolních tkání, jsou minimalizovány nejen podlitiny a modřiny, ale i jizvy.“K odstranění drobných žilek mimo hlavní kmen varixu je pak možné použít například jednu z variant CHIVA metody – žilky se opět ultrazvukem detekují a minimálními řezy podvazují. Menší červené či promodralé žilky o průměru 1– 4 mm lze likvidovat laserem nebo tzv. sklerotizací. Při sklerotizaci lékař žilku napíchne speciálním roztokem, který ji chemicky zničí. Výhodou této techniky je šetrnost, ovšem pacient pak musí tři až šest týdnů na postižených místech nosit speciální bandáže, aby se žilky netvořily znovu. Pokud se injekcí bojíte, je možné tyto drobné žilky ošetřit laserem, který je přes kůži srazí a tělo poté samo žilky zlikviduje. Jedinou nevýhodou laserového ošetření přes kůži je, že několik týdnů po zákroku musíte postižené místo chránit před slunečním zářením, jinak riskujete vznik pigmentových skvrn.
Ovšem ať už zvolíte kteroukoliv metodu, lze jedině doporučit začít s léčbou co nejdříve!
){kind=link}
petule zaslal(a) v 30.5.2008 14:40: