Lymfedém 

Toto chronické otékání končetin se donedávna řešilo amputací. Jaké postupy praktikují lékaři dnes? Lymfedém neboli selhání mízního (lymfatického) systému se projevuje otokem končetin nebo jiných částí těla. Jedná se o chronicky probíhající onemocnění zatěžující nemocné jak fyzicky, tak psychicky. Desítky let byl lymfedém vytlačován na okraj lékařského zájmu, zejména díky nedostatečným možnostem diagnostiky i terapie. I v dnešní době se lymfedém často chybně diagnostikuje nebo se léčí příliš pozdě.

Jak lymfedém vzniká?

Lymfedém se dělí na primární a sekundární.  

Primární neboli vrozený lymfedém je charakterizovaný špatným vývojem lymfatických cév, kdy je jich menší množství nebo jsou příliš široké a nefunkční.

Sekundární neboli získaný lymfedém může být vyvolán celou řadu příčin – infekcemi, úrazem, nádorovým onemocněním, záněty, žilním onemocnění apod.

Jak lymfedém vypadá?

Pro lymfatický otok je typické, že je zpočátku měkký a lze v něm vytvořit prstem tlačícím na kůži důlek. Postupně se však postižená část tuhne. Kůže je bledé barvy se sklonem k pocení. Pro lymfedém je typické, že je zpočátku nebolestivý. Mohou být však přítomny pocity tíhy a napětí.

Léčba

Lymfedém je chronicky probíhající onemocnění, které je léčitelné, ale zatím nevyléčitelné.

Léčba je komplexní, dlouhodobá, časově i personálně náročná a vyžaduje aktivní spolupráci pacienta, lymfoterapeuta i lékaře. Nejdůležitější v léčbě lymfedému je lymfodrenáž a komprese.  

Lymfodrenáž je příjemná, nebolestivá a jemná technika, při níž má za úkol lymfoterapeut pomocí speciálních hmatů posílit původní, dosud zachovalou funkci mízního systému. Lymfodrenáž trvá 45–60 minut a provádí se jedenkrát nebo dvakrát denně, po dobu čtyř až šesti týdnů, nebo jednou až dvakrát týdně dlouhodobě jako udržovací léčba.

Ruční lymfodrenáž může být doplněna o ošetření přístrojem s vícekomorovými návleky. Díky postupně se plnícím komorám návleku působí tlaková vlna na postiženou oblast. Lze nastavit výši tlaku v komorách, dobu i místo působení.

Na lymfodrenáž navazuje vždy bandážování elastickými obinadly nebo navlečení stahovacích punčoch.

Doplněním lymfodrenáží jsou různé rehabilitační cviky, které se vždy se provádí s bandáží.

Z léků se na ovlivnění lymfedému nejhojněji užívají proteázy (systémová enzymoterapie, Wobenzym).

Chirurgické metody jsou užívány velmi zřídla, v přísně indikovaných případech a na málo pracovištích. Jedná se o rekonstrukční výkony na lymfatických cestách nebo jde o symptomatické, odlehčující, liposukční odstranění zmnožené podkožní tkáně.

Předmětem soudobého výzkumu je genová terapie.

Jak je onemocnění rozšířené?

Ročně se objevuje zhruba čtyřicet nových případů na sto tisíc obyvatel. Na celém světě průměrně deset milionů lidí trpí tímto onemocnění následkem léčby rakoviny, po operacích, zraněních nebo infekcích. Dalších asi devadesát milionů lidí mají lymfedém vrozený nebo jako následek po napadení parazity. Pokud se přičte lymfedém, který je vyvolán poruchami žil, počet nemocných se blíží k číslu tři sta milionů.

Trpíte lymfedémeme i vy? Držte se několika doporučení:

Autorem článku je MUDr. Kateřina Klauzová, MBA