Mutace genu BRCA1,2 = vysoké riziko onemocnění rakovinou prsu a vaječníků

Jakou roli hraje dědičnost ve výskytu zhoubných nádorů? Co způsobují poškozené geny BRCA1 a BRCA 2? Týká se to i mužů? Jaká preventivní opatření lze provést pro snížení rizika onemocnění? Na tyto a mnohé další otázky odpovídá MUDr. Lucie Betlachová, onkoložka a vedoucí lékařka ambulantního oddělení Ústavu radiační onkologie - Nemocnice na Bulovce v Praze.

Jakou roli hraje dědičnost ve výskytu zhoubných nádorů?

Během posledních let došlo k výraznému rozvoji v oblasti genetické predispozice k nádorovým onemocněním. V současné době je popsáno asi 200 nádorových syndromů (tj. stavů vedoucích ke zvýšenému riziku nádorů)- například Lynchův syndrom (dědičná forma karcinomu střev), Fanconiho anémie (nádory prsu, melanom, nádory střev) – ale není vždy úplně jasné, jakou roli hraje dědičnost a jakou roli ostatní faktory (například i stravovací návyky a absence pohybu může vést ke zvýšenému rodinnému výskytu tumorů i při absenci dědičnosti atd.). Jedním z takovýchto nádorových stavů je nosičství mutace BRCA 1,2 genu.

dna 1811955 1920

Jaké je riziko onemocnění nějakou formou rakoviny v běžné populaci v ČR?

Nejčastějšími nádory (v ČR) u žen jsou v tomto pořadí: nádory prsu, tlustého střeva a konečníku, dělohy, děložního čípku a vaječníků. U mužů je pořadí výskytu nádorů následující: nádory plic, tlustého střeva a konečníku, prostaty a ledvin. Nejvíce zhoubných nádorů prsu u žen je zjištěno ve věkové kategorii 60-69 let, ale více než 37 % je ve věku mladším než 60 let.

Jakou roli hraje dědičnost u karcinomu prsu u žen a vaječníků?

Karcinom vaječníků je pátým nejčastějším zhoubným nádorem u žen v ČR a čtvrtou nejčastější příčinou úmrtí na nádorové onemocnění. Karcinom prsu je na prvním místě výskytu zhoubných nádorů u žen u nás i celosvětově a společně s karcinomem plic je na prvním místě v příčinách úmrtí na zhoubný nádor u žen.

Dědičnost u karcinomu prsu nehraje velkou roli, jen asi 5-10 % případů karcinomu prsu je způsobeno dědičností. U karcinomu vaječníků je však toto číslo podstatně vyšší. Obecná populace žen v ČR (bez znalosti dědičnosti) má celoživotní riziko vzniku karcinomu prsu 12,3 % a vaječníků 1,3 %. U žen s mutací BRCA1 genu je toto riziko pro karcinom prsu 65 % a karcinom vaječníku 39 %. V případě mutace BRCA 2 genu jde o nárůst rizika u karcinomu prsu na 45 % a karcinomu vaječníků na 11 %. Riziko karcinomu prsu stoupá u nosiček mutace od 20 let věku, riziko karcinomu vaječníků od 35 let věku.

Co způsobují poškozené geny BRCA1 a BRCA2? Týká se to i mužů?

Za normálních okolností, tedy u zdravých jedinců, dochází denně až ke 20.000 jednovláknovým zlomům DNA buňky – tj. k jejímu "provoznímu poškození", které si ale dokáže organizmus sám opravit svými mechanismy. Nosiči mutace BRCA 1, 2 genu jsou však mnohem citlivější k různým zevním vlivům způsobujícím tyto zlomy (například záření) a navíc jejich organizmus není schopen je opravovat. BRCA 1, 2 gen je totiž tzv. supresorový gen = u zdravých jedinců bez mutace potlačuje vznik a rozvoj nádorů. U nosičů mutace BRCA 1, 2 genu tato "hlídací" funkce chybí, a tak dochází v těle k rozvoji nádorů. U žen jsou to nejčastěji nádory prsu a vaječníků, u mužů pak nádory prostaty. Pro obě pohlaví se výrazně zvyšuje riziko karcinomu slinivky a zhoubného melanomu a dalších nádorů.

Kdy by se žena měla zajímat o genetické vyšetření na mutaci BRCA1 a BRCA 2? Kam se má obrátit?

Pokud žena onemocní karcinomem vaječníků, karcinomem pobřišnice nebo vejcovodu, je vhodné (a hrazené ze zdravotního pojištění) otestování, zda není nosičkou mutace BRCA1, 2. U žen, u kterých byl zjištěn karcinom prsu do věku 45 let, platí totéž. U žen, které mají nebo měly zjištěný karcinom prsu do svých 50 let a nikdo z příbuzných jej nikdy neměl, lze toto testování rovněž doporučit. Další kategorií jsou ženy s typem karcinomu prsu, který nemá "receptory" pro hormony a biologickou léčbu – speciální skupina, kdy je testování doporučeno, pokud žena má tento nádor do 60 let věku.

Také ženy, u nichž onemocněl nádorem prsu (nebo vaječníku) přímý příbuzný (např. karcinom prsu u otce v jakékoliv věku, nebo matka nebo sestra do 50 let věku, dítě atd), by měly toto vyšetření zvážit. Existuje ještě řada případů vhodných k tomuto vyšetření, ale rozsah převyšuje možnosti tohoto sdělení.

Obecně je dobré vždy vše zkonzultovat s ošetřujícím lékařem (zpravidla je to onkolog), který ženu na toto vyšetření doporučí a genetik pak zváží, zda je to vhodné. V České republice existuje síť specializovaných pracovišť pro tato vyšetření.

bra 1659570 1920

Jak se žena nejčastěji dozví, že je nosičkou mutace genu BRCA1 a BRCA2

Výsledek tohoto vyšetření získá žena sama, někdy jej poradna odešle i ošetřujícímu lékaři. Pokud je u ženy zjištěna některá z mutací, je zároveň i doporučeno vyšetření přímých příbuzných nosičky mutace (děti – synové i dcery, rodiče a sourozenci). Interpretace výsledku není jednoduchá a je nutné pečlivě závěry probrat s odesílajícím (ošetřujícím lékařem). Výsledek totiž nemá vliv jen na život nosičky, ale i jejích ostatních přímých příbuzných.

Co znamená diagnóza mutace genu BRCA1, 2 pro zdravou ženu v produktivním věku?

Pro zdravou ženu s mutací BRCA1,2 (například pro dceru pacientky) je to velký stres – musí zvážit, kdy bude mít děti, kdy ukončí svou reprodukci (tj. nechá si preventivně odstranit vaječníky), jaké bude riziko, že svůj poškozený gen předá další generaci atd.

Jaká preventivní opatření u nosiček mutace genu BRCA1, 2 lze provést pro snížení rizika onemocnění karcinomem prsu či vaječníků?

Nosička mutace genu BRCA1, 2 může snížit významně své riziko rozvoje karcinomu vaječníků chirurgickým odstraněním vaječníků a vejcovodů. Samozřejmě po poradě s gynekologem a podle svého věku.

Riziko karcinomu prsů lze snížit rovněž odstraněním vaječníků a minimalizovat odstraněním obou prsů (více o mastektomii ZDE >> ) – samozřejmě s jejich rekonstrukcí. Zjištění přítomnosti mutace BRCA1, 2 u zdravé ženy neznamená automaticky nutnost odstranění prsů, ale riziko se tím sníží téměř k nule a v době rozvoje plastické chirurgie lze provést vše s excelentním kosmetickým výsledkem. Nicméně vše je na rozhodnutí ženy samotné.

Kromě chirurgických zásahů může každá nosička této mutace ovlivnit riziko vzniku karcinomu prsu změnou svého životního stylu – pravidelnou fyzickou aktivitou (ideální je půlhodinový běh denně, nebo jiná forma intenzivního pohybu) a změnou jídelníčku (vhodná je středomořská strava, tj. ryby, zelenina, olivový olej, atd.).

Ženy s mutací BRCA1, 2 genu mají vyšší riziko vzniku nádoru nejen vaječníků a prsu, ale i jiných orgánů a tak by měly být sledovány v některé z genetických poraden. Do takové poradny odesílá ženu její ošetřující onkolog (někdy i gynekolog) k trvalému celoživotnímu sledování dle doporučení.

Nosičku mutace BRCA1, 2 genu čeká řada pravidelných preventivních kontrol, zahrnující mj. vyšetření prsů, gynekologických orgánů, střev, štítné žlázy, ultrazvukové vyšetření břicha, dermatologické vyšetření znamének na kůži, aj. Jistě jsou to vyšetření ženu zatěžující, na druhou stranu je pod pečlivou kontrolou a případný nádor se tak může odhalit včas.

Autorka článku: MUDr. Lucie Betlachová, onkoložka a vedoucí lékařka ambulantního oddělení Ústavu radiační onkologie, Nemocnice na Bulovce v Praze.

 

Publikováno: 2.3.2017

Diskuze k tématu

Kalendář zákroků