Za zvětšená prsa považujeme taková, jejichž velikost neodpovídá ostatním tělesným proporcím. Mluvíme o hypertrofii někdy též označovanou také jako makromastii. Jestliže jsou prsa extrémně zvětšená a dosahují po pupek, pak mluvíme o gigantomastii . Zcela přesná hranice rozlišení je někdy obtížně stanovitelná. Za gigantomastii považujeme taková prsa, kdy k docílení přiměřené velikosti prsu musíme během operace odejmout alespoň 1000-1500g. Při odstranění menšího množství tkáně, ale nejméně však 400-600g, mluvíme o hypertrofii.
K výraznému zvětšení prsů může dojit chybným vývojem od puberty, později v průběhu života po graviditě, po menopauze, při obezitě, při hormonálních, metabolických či gynekologických onemocněních. Nelze ani opomenout vliv dědičnosti.
Symptomy
Nadměrná velikost prsů přináší pacientce i řadu obtíží jak psychických, tak tělesných. Mezi psychické obtíže řadíme psychoneurózy, estetické aspekty, snížené sebevědomí a atraktivitu, mezi tělesné obtíže zapářku pod prsy, bolesti zad a šíje, pocit těžkosti, pocit stažení při nošení podprsenky, bolestivá místa otlaku na ramenech, syndrom tlaku na nervovou pažní pleteň, bolesti prsů a v pozdějším věku především obtíže statické - vadné držení těla a deformovanou stavbu těla. Neméně důležité jsou problémy s opatřováním oblečení, omezení při sportu i běžných tělesných aktivitách.
Protože redukční mammaplastika statisticky signifikantně snižuje tyto symptomy a tím přispívá ke zvýšení kvality života, nemusí jít tedy jen o čistě kosmetickou operaci.
Cílem každé redukční operace prsů je
Zmírnění bolestí a obtíží způsobené nadměrnou hmotností prsů.
Redukce velikosti prsu na normální velikost.
Přiměřená a uspokojivá kontura prsů.
Normální citlivost prsních bradavek.
Výsledné jizvy by měly být krátké a nenápadné.
Intaktní mlékovody k bradavce.
Velikost prsu, která umožní dobrou kontrolovatelnost a vyšetření prsu.
Historie
První operace byly popsány J. F. Diffenbachem v roce 1848. V roce 1925 provedl Lexler klínovité odstranění části prsní žlázy směřující od bradavky k podprsní rýze. První redukční mammaplastiku s volnou transplantací dvorce a bradavky realizoval Thorek v roce 1922. V roce 1924 Holländer popsal techniku odstranění zevní části žlázy s výslednou L jizvou. Biesenberger (1928) a Schwarzmann (1930) provedli novou metodu mammaplastiky, která zaručovala dostatečné prokrvení dvorce a bradavky a to kožní cévní pletení. Tato koncepce byla o 30-40 let později rozvinuta zvláště Strömbeckem (1960) a McKissockem (1972). Postupem času byly provedeny další modifikace této operace, téměř všechny jsou však založeny na přemístění dvorce a bradavky do nové pozice na vyživujícím laloku a redukci nadbytečné tukové tkáně a mléčné žlázy. Tato výživná stopka může být horizontální (Strömbeck), vertikální ( McKissok), horní (Pitanguy), dolní (Robbins),vnitřní (Regnault ), zevní (Skoog) nebo centrální. Až do dneška bylo ve světové literatuře popsáno přes 60 operačních postupů ke zmenšení prsů.
Výběr metody závisí od variability tvaru prsů, velikosti prsů, stupně povisu prsu a polohy dvorce s bradavkou.
Indikace operace
Indikaci k operaci představuje u mladých s velkými prsy vnější klinický vzhled, psychologické aspekty, estetické aspekty, vadné držení těla, a v pozdějším věku především statické obtíže – podmíněné špatným držením těla v důsledku hypertrofie, bolestivá místa otlaku na ramenech a syndrom tlaku na pažní pleteň, bolestivé prsy, zapářka, výrazná asymetrie prsů.
Kontraindikací operace
je těhotenské zvětšení prsů, zánětlivé onemocnění prsu, progredující pubertální hypertrofie, výraznější přírůstek tělesné hmotnosti v poslední době. Nelze ani opomenout psychické faktory protože výsledné jizvy mohou být pro některé pacientky nepřijatelné. Nedoporučuje se ženám před graviditou.
Předoperační vyšetření
běžné interní vyšetření, někdy vhodné psychologické vyšetření, mammografie od 35 roku.
Komplikace
Jako každá operace i redukční mammaplastika může být doprovázena komplikacemi. Mezi časné komplikace patří komplikace z anestezie, trombembolická nemoc, krvácení, infekce a odumření některých z tkání. K pozdním komplikacím patří asymetrie, změna citlivosti a funkce dvorce s bradavkou, poruchy kojení, hypertrofické (zbytnělé) až keloidní jizvy, asymetrie prsů, tukové nekrózy (odumření tuku s následným jizvením), jejichž tuhý charakter může imitovat nádor z vlastní žlázy.
Technika operace
operace se provádí za hospitalizace, v celkové anestezii pod clonou antibiotik. V případě objemných prsů, kdy předpokládáme operaci většího rozsahu doprovázenou zvýšenou krevní ztrátou, je vhodné předoperačně zajistit krevní náhradu, nejlépe autotransfůzí.
Jednou z často používaných operací pro zmenšení velkých prsou je metoda dolní stopky dle Robinsona. Ještě před vlastní operací si na pacientce nákresem vyznačíme novou polohu bradavky a rozsah kožní resekce. Vlastní operace spočívá ve vytvoření ostrovu s bradavkou, následuje uvolnění kůže prsu v celém rozsahu a odstranění tukové a žlázové tkáně včetně kožního nadbytku. Výživný ostrov s bradavkou a zbytkem žlázy je vysunut směrem nahoru do nové pozice a je obalen zbylou kůží, čímž se prs vymodeluje do konického tvaru. Následuje sešití ran po jednotlivých vrstvách. Výsledná jizva obkružuje dvorec, od dvorce probíhá kolmo dolů k podprsní rýze a pokračuje příčně v této podprsní rýze směrem vnitřním a zevním, má tedy tvar ivertovaného T. Ke drénování používáme sací nebo rukavicové drény. Při použití jiných operačních postupů může být výsledná jizva odlišná. Zpravidla se však nevyhneme jizvě kolem dvorce a jizvě od dvorce dolů směrem k podprsní rýze.
V následném pooperačním období se doporučuje dlouhodobě - několik měsíců nosit pevnou podprsenku, aby došlo k příznivému natvarování prsu a nedošlo k předčasnému prověšení.
Redukční operace přináší (vyjma jizev) nejen příznivý kosmetický výsledek, protože kromě zmenšení současně provádíme i modelaci prsů, ale dochází i ke zmírnění tělesných obtíží.
 |
Před operací |
 |
Po operaci |
lenka zaslal(a) v 7.2.2008 7:08: